Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cimrman v kraji VAG-I-novin

23. 3. 2009

Jára Cimrman v kraji VAG-I-novin

(z rodinné kroniky člena VAG-I-novin)

 

 

Dovolte mi, abych vás zavedl časem o více než 1 století zpátky a vyprávěl vám o bohulibé a prospěšné činnosti Járy Cimrmana v Orlických horách (hezky česky Adlers Gebirge), kraji VAG-I-novin..

Památkou na tuto dobu je fotografie, jež vznikla za pobytu J.C. u mých prapraprarodičů. Jára Cimrman zde testoval svůj nový výkonný fotoaparát Kanón. Tento aparát vznikl za spolupráce s mým prapradědečkem ( na fotografii uprostřed u saní). On, jako truhlář samouk, ornitolog amatér a vyhlášený výrobce ptačích budek dokázal jako jediný zhmotnit Járovu myšlenku zachycení obrazu pomocí vylétajícího ptáčka. Tento aparát dle vyprávění v naší rodině později Jára zapomněl při své cestě po Japonsku ….

 

 

Obrazek

 

Zpátky k fotu. Jára ho koncipoval jako živý obraz. Nazval ho krátce VDNCH, což byla zkratka –Výstavka domů naší chudiny ( zkratka dodnes přežívá v zemi našich dvojnásobných osvoboditelů). Na fotografii je vedle již zmíněného prapradědečka zachycena moje praprababička, jde o ženu sedící u kolovratu. To, že s ním sedí venku ve sněhu, není náhodou. Je to také zásluha Járy Cimrmana. Ten, když viděl, jak se nešťastná žena trápí každodenní fádní pomalou prací na kolovratu a jak jí od spřádání příze narůstá palec, naučil jí tzv. ,,Eskymáckému šlápohmatu‘‘. Tento trik Jára odkoukal při svých toulkách po zemi věčného sněhu a ledu. Princip byl v tom, že eskymácké ženy mohly příst pouze po omezenou dobu roku, po zbytek práci přerušila polární noc. Aby neohrozily plnění Eskymácké šestiletky, musely pracovat s cca 3x většími otáčkami kolovratu, a toho dosahovaly speciálním rychlým pohybem nohy, již zmíněným Eskymáckým šlápohmatem. Dnes je již zapomenutou kapitolou, moderní kolovraty mají přehazovačku…. 

  Zvýšené otáčky kolovratu s sebou však přinesly potíž, eskymáckým ženám neznámou.  Při práci ve světnici docházelo k přehřívání jeho ložisek, proto Jára navrhl praprababičce, aby si s ním sedla do sněhu, to že musí kolovrat  uchladit. Skutečně to pomohlo, denní výroba stoupla trojnásobně. Bohužel jen po dva dny, pak nešťastnice onemocněla zápalem plic. Po dvou měsících marodění zasedla opět ke kolovratu,  příchozí teplé jaro jí však zamezilo spřádat přízi a nezbylo jí nic jiného, než čekat opět na zimu, šlápohmat se již nedokázala odnaučit.

   Járova geniální racionalizace práce na kolovratu tak při konečném bilancování roční produkce příze přinesla snížení výroby o 64 % a prapraprarodiče museli poté více dřít Bídu s Nouzí.

 

Toť ve zkratce trochu vám možná neznámé historie ze života velikého Járy Cimrmana.

 

Z rodinné kroniky opsal Yng

 

PS2:  Ještě k té fotografii: zbývající osoby na snímku:

             muž v klobouku – p. Bída, líný pacholek

             žena držící dítě   - pí. Nouzá, líná děvečka

             děti                      - nemanželské děti Bídy s Nouzí

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář